Výlet Meduno alias Lijak 23.-25.4.2011
Tak tedy sedám a píši pokec k výletu Meduno alias Lijak 23.-25.4.2011
Předně říkám, že jsme odjížděli do nejistoty s předpovědí počasí a s možností „utéct“ jak do milovaného Meduna, tak na východ, na vyzývavý Lijak. Cesta je téměř stejná a rozděluje se až uplně na jihu poblíž městečka Udine. Frontální systém se uplatnoval od západu a předpověd se jen s odjezdem zhoršila. Konečné rozhodnutí padlo tedy na Lijak. Tyto přímořské lokality se vyznačují vlastním a to velmi silným mikroklimatem.To některé meteo servery nezohlednují, ale čeští piloti je dobře znají. To byl důvod, proč jsme odjeli do zcela špatné přední situace.
Marina, Eda a Honza byli zárukou.Jsou znalí těchto krajů.
Odjezd 22. v pátek 21h z Benešova byl provázen poruchami na našem mikrobuse,ale ty rychle zkrotil nový účastník zájezdu z Paramanie David. Ráno v 6h sv SO jsme na přistávačce v Lijaku. Počasí věstí, že bude letovo. A také bylo! A celý den. Jenže část zájezdu z Paramánie navrhla bydlení v penzion D+D cca 10min jízdy od startovačky v Rijavci. Když jsme se vysypali z mikrobusu přen domem paní domácí, ta se okamžitě hlásila ke Karlosovi a Dádě,(k mé závisti na mne zapoměla :-) ).Dokonce se stal zázrak, my měly penzion skoro celý pro sebe. No „nablind“ a o velikonocoích to se počítá za pořádnou „kliku“. Rychle ubytovat a frčíme rychle na startovačku. Je 11tá hodina a zjištujeme, že je dost času. Slunce teprve nyní zalévá celý svah a my můžemem začít doufat v zázrak přírody – následné termiky a naše potěšení... Jen pro úplnost.Start v 550mnm a přistání v 50mnm.Kolem poledního jdou první sletíkáři a plniči postupových úloh. Chrti se do toho vrhají s nadějí „urvání“ nějaké té ceny ze soutěže, kterou neočekávaně vyhlásil Honza, kolem 13h. Jo stačilo to. Dá se v pohodě udržet, není to zadarmo, ale jde to. Fanda „ulít“ zase až k anténám(potvora pták lítací), s Atisem II mu to fakt lítá, ale naštěstí není v soutěžním týmu EMS-PARA a tak má stále každý šanci.“Chrti“ ze zájezdu „popadali“ kolem silnice do Ajdovčiny.Tam je semlela údolka, a muselo to být zlé, protože toho moc nenamluvili,jen že to bylo špatný...Mariánka měla co dělat do večera, aby je s minibusem posbírala. Poletování kolem kopce bylo až do večera a každý si vybral co se mu líbilo, klídek a romantiku ve vzduchu, nebo termiku a sportovní vyžití.
Sobotní večer byl ve znamení života v penzionu, požívání vybrané krmě a tekutin. Óóóó jak dobře nám bylo a partička se jen utvrdila.Varáci z Paramánie nejsou žádná vořezávátka a vyznají se jek ve vzduchu, tak v zábavě :-) žééé chlapci :-))).
Neděle byla letově jak stvořená a slibovala velké termické lety. Dopoledne sletíky a pak termické létání. Jenže matka příroda si dělá co chce a tak po 13h „hodila deku“ přes celé nebe, a hrozila černýmy mračny. Skály a kopec byly nahřáté a to jsme těžce využili úplně všichni i ti co mají“mokrý“ piloťák. Stoupavé proudění bylo uplně všude a bylo dostatečně rovné-laminární. Strašidelné bouřkáče byly daleko a ještě dál a v 14h se změnily v souvislou deku, pod kterou to fakt chodilo a nemusilo se vůbec řídit. Karlos, to je takový tulák a otec Paramánie, toto dobře vyhodnotil a zůatal po startu dopoledne až do pozdních odpoledních hodin.Je to „pták“ a ví co dělá.Já se bál a radši sednul kolem 13h. Kondor Eda přilít až k penzionu, Jarda „Brána“ zase hobloval celý den hranu a pořád se mu to líbilo.My s Dádou tam opět skočili kolem 15h, kdy byl již vývoj stabilní(pochopte jsem starší a opatrný model a někdo v kotci musí přežít...)a vozili se a vozili a vozili...no snad do nekonečna.Odlétnout se už v tuto hodinu již ale nedalo.Lítali všichni kdo to umí a radost byla náramná.Já osobně tak „rovné“ létání na kopci nezažil už dávno.
Večer na penzionu překvapil Honza, jak moderoval svou soutěž. Pár nezdařených fotek z mobilu se ukáže na webu EMSPARA a u mne na rajčeti-paraglider56. Nejdelší doba letu-Karlos na svém novém UP Summit, Největší paraglidingový skokan zájezdu Pepa-veverka, cena sympatie padla na mojí lítající manželku Dádu. Jo fakt lítá s citem a jako žena.To každý chlap hned pozná.Honzík rozdal super bundy na sport a trička SKY paragliders.
V neděli opět stejný vývoj počasí i konání v létání, jen odpoledne kolem 14h se počasí již neudrželo a od Kobaly přišla buřina. To jsme již ale byli v penzionu, balili na cestu domů a loučili se s domácími...
Cesta domů domů byla dost strastiplná, neboť velikonční zácpy na dálnici se nám nevyhly a pěkně si nás vychutnaly...
Díky za vše společnosti EMS-PARA. Fakt dobrý výlet. Příště jedem zase. Pepa KV
